Zneklidňuje vás přílišný věkový rozdíl, případně rozdíly ve vzdělání či ve světonázorové orientaci

PhDr. Petr Šmolka.
Toto je jedna část publikace "Když vás trápí někdo blízký".
Vydala HESTIA nadace pro rodinu, Asociace manželských a rodinných poradců, Praha leden 1998.


Uvažujete o sňatku a zneklidňuje Vás přílišný věkový rozdíl, případně rozdíly ve vzdělání či ve světonázorové orientaci

Jakou roli mohou takové rozdíly hrát v pozdějším soužití?

V těchto souvislostech se někdy mluví o homogamii - tendenci vybírat si partnera podobných charakteristik (věku, vzdělání, světonázoru a pod.). Přílišné rozdíly zde skutečně mohou sehrát roli jednoho z rizikových faktorů.
Věkový rozdíl sám o sobě neznamená podstatnější problém tam, kde je buď muž maximálně zhruba o 10 let starší nebo žena starší o 1 - 2 roky. Větší věkový rozdíl již riziko představovat může. Pokud je muž výrazně starší, pak mohou nastat v zásadě pouze dvě pozitivní možnosti: buď je schopen svými charakteristikami podstatně mladší partnerce trvale imponovat (pro běžného muže úkol dosti obtížný), nebo by se stylem života měla ona spíše přizpůsobit jemu - zájmy, okruhem přátel, vnější úpravou atd. Opačný přístup, kdy se muž snaží přizpůsobit své výrazně mladší ženě, bývá neúčinný. Brzy se zničí finančně, duševně fyzicky i společensky a nic moc nezachrání.
Ženy o pár let starší než jejich partneři se mohou potýkat s vlastními pocity nejistoty. Ty se pak navenek projevují jako podrážděnost, případně žárlivost na mladší ženy (často podstatně dříve, než by si jejich partner vůbec povšiml, že nějak stárnou). Vztahy výrazně starších žen a podstatně mladších mužů bývají nezřídka založeny spíše na kompenzaci některých dříve neuspokojených potřeb (pečovat, být mateřsky opečováván). Problémy v nich nastávají zpravidla až po narození dítěte, kdy se vcelku funkční model pečování naruší nutností péče o potomka.
S výraznějšími rozdíly ve vzdělání se podstatně hůře vyrovnávají muži. Již tak zpravidla neoplývají autentickým sebevědomím, o to citlivější jsou pak na vše, co toto sebevědomí ještě více naruší, včetně nižšího vzdělání. Moudrá žena se v takovém vztahu snaží poskytovat muži dostatek ocenění, jinak riskuje, že si on bude hledat nějakou oblast, ve které bude mít jednoznačně "navrch". Po vyčerpání všech ostatních mu nakonec může zbýt už třeba jen fyzická síla. Pokud ji demonstruje soupeřením ve vzpírání činek - budiž. Častěji ji však bude asi uplatňovat spíše na partnerčině fyzické schránce.
Ženy s výrazně nižším vzděláním se pak od svých úspěšných partnerů mohou dočkat, že jim bude vymezena úzká role "ochránkyně tepla rodinného krbu". Na společenskou reprezentaci si jejich manžel zvolí raději někoho atraktivnějšího, vzdělanějšího, schopného konverzovat v několika jazycích o postmodernismu či pohybech na burze.
Podstatné světonázorové rozdíly jsou dalším z vysoce rizikových faktorů. Zvláště v posledních letech hrají významnější roli. V dobách, kdy vše bylo jasně černobílé, bylo podobných problémů podstatně méně.
Ve všech uvedených případech závisí úspěšnost soužití především na míře tolerance partnerů k odlišnostem a na dalších osobnostních charakteristikách.
Pokud si nejste jisti tím, že jste Vy či partner nadáni dostatečnou velkorysostí, tolerancí a dalšími potřebnými charakteristikami, je vhodné se i v tomto případě poradit s odborníky. Nejlépe v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (sídlí prakticky ve všech okresních městech, jejich služby jsou bezplatné, můžete vystupovat i anonymně).