I. část - Naslouchání: podmínky a problémy rodin

Společensko-kulturní kontext
ČLÁNEK 5. S věrností Kristovu učení hledíme na dnešní rodinu v celé její komplexnosti, s jejími světly i stíny. Myslíme na rodiče, prarodiče, bratry a sestry, blízké i vzdálené příbuzné i na pouto, jímž jsou při každém manželství spojeny dvě rodiny. Antropologicko-kulturní změna dnes ovlivňuje všechny aspekty života a vyžaduje analytický a diversifikovaný přístup. Především je třeba zdůraznit pozitivní aspekty: větší svobodu výrazu a lepší uznávání práv žen a dětí, alespoň v některých oblastech. Na druhé straně je však třeba rovněž brát v úvahu rostoucí nebezpečí, jaké představuje vyhrocený individualismus, jenž mění povahu rodinných svazků a dospívá k tomu, že považuje každého člena rodiny za ostrov, a v určitých případech nechává převládat ideu subjektu, utvářejícího se podle svých tužeb, jež jsou chápány jako cosi absolutního. S tím souvisí i krize víry, která se dotkla mnoha katolíků a často způsobuje manželské a rodinné krize.
ČLÁNEK 6. Jedním z největších druhů chudoby v současné kultuře je samota jako důsledek nepřítomnosti Boha v životě lidí a křehkosti vztahů. Existuje rovněž všeobecný pocit bezmoci vůči sociálně-ekonomické realitě, který často končí u toho, že zdrcuje rodiny. Stejně tak je tomu i kvůli rostoucí chudobě a nejistotě práce, která se často prožívá jako skutečná noční můra, anebo kvůli příliš velkému daňovému zatížení, jež zajisté nedodává mladým lidem odvahu k uzavření sňatku. Rodiny se často cítí být opuštěné kvůli nezájmu a malé pozornosti ze strany institucí. Negativní důsledky z hlediska organizace společnosti jsou zřejmé: sahají od demografické krize až po problémy s výchovou, od těžkosti s přijetím rodícího se života až po vnímání přítomnosti starých lidí jako zátěže, až k citovému strádání, jež často vede dokonce i k násilí. Je zodpovědností státu, aby vytvářel legislativní a pracovní podmínky zaručující mladým budoucnost a aby jim napomáhal k realizaci plánovaného založení rodiny.
ČLÁNEK 7. Existují různá kulturní a náboženská prostředí, která představují specifické problémy. V některých společnostech se stále uplatňuje polygamie a v jiných tradičních prostředích zvyk "manželství na etapy". V jiných kontextech přetrvává praxe dohodnutých manželství. V zemích, kde je přítomnost katolické církve menšinová, jsou početná smíšená manželství a manželství s disparitou kultu se všemi těžkostmi, jež z toho plynou ve vztahu k právnímu uspořádání, křtu a výchově dětí i k vzájemnému respektu při různosti víry. U těchto manželství může existovat nebezpečí relativismu nebo lhostejnosti, ale mohou také představovat možnost prosazovat ekumenického ducha a mezináboženský dialog v harmonickém soužití komunit, žijících na jednom místě. V mnoha prostředích, a nikoli pouze na Západě, se ve velké míře uplatňuje praxe soužití před manželstvím anebo také takových soužití, která nesměřují k uzavření institucionální formy svazku. K tomu často přistupuje občanské zákonodárství, jež poškozuje manželství a rodinu. Z důvodů sekularizace se v mnoha částech světa značně omezil odkaz na Boha a víra již není sdílena ve společnosti.
ČLÁNEK 8. Především v některých zemích se mnoho dětí rodí mimo manželství a je mnoho takových, které vyrůstají pouze s jedním rodičem nebo v rozšířeném či restrukturovaném rodinném prostředí. Roste počet rozvodů a nejsou vzácné případy, že taková rozhodnutí jsou určována výhradně ekonomickými důvody. Děti bývají mnohdy předmětem sporů mezi rodiči a jsou skutečnými oběťmi rozbitých rodin. Otcové jsou často nepřítomni nejen z ekonomických důvodů, ačkoli se ukazuje potřeba, aby se otevřeněji ujali své zodpovědnosti za děti a za rodinu. Je třeba ještě více chránit a prosazovat důstojnost ženy. Být ženou dnes totiž v mnoha prostředích znamená stávat se objektem diskriminace a rovněž dar mateřství je často trestán místo toho, aby se ukazovala jeho hodnota. Nesmí se zapomínat ani na rostoucí projevy násilí, jehož objektem bývají ženy, mnohdy, bohužel, i uvnitř rodin, a na závažné a časté genitální mrzačení ženy v některých kulturách. Sexuální zneužívání dětí představuje jeden z nejvíce pobuřujících a nejzvrhlejších jevů v současné společnosti. Rovněž společnosti, které zakusily násilí z důvodu války, terorismu nebo přítomnosti organizovaného zločinu, prožívají zhoršenou situaci rodin a především ve velkých metropolích a na jejich periferiích roste fenomén tzv. dětí z ulice. Taktéž migrace představuje další znamení doby, jemuž je třeba čelit a chápat tíhu všech jeho důsledků pro život rodiny.
Důležitost citového života
ČLÁNEK 9. S ohledem na nastíněný společenský rámec se u jednotlivců v mnoha částech světa setkáváme s potřebou pečovat o vlastní osobu, niterně se poznávat, žít lépe v souladu s vlastními emocemi a city a usilovat o kvalitní citové vztahy; tato správná aspirace se může otevírat směrem k touze nasazovat se pro vytváření kreativních, darujících se vzájemných vztahů, které jsou zodpovědné a solidární, jako je tomu u vztahů v rodině. Existuje zde i výrazné nebezpečí individualismu a riziko zaujímání egoistických východisek. Výzvou pro církev je to, aby pomáhala dvojicím při dozrávání jejich afektivní dimenze a při citovém rozvoji prosazováním dialogu, ctnosti a důvěry v milosrdnou Boží lásku. Plné nasazení vyžadované v křesťanském manželství může být silnou protilátkou na pokušení egoistického individualismu.
ČLÁNEK 10. V současném světě nechybějí kulturní tendence nutící k zdánlivě bezmezné afektivitě, při níž se zakoušejí všechny její okruhy, včetně těch nejkomplexnějších. Otázka afektivní zranitelnosti je skutečně velice aktuální. Narcistická, nestabilní a proměnlivá afektivita nenapomáhá osobám k dosažení jejich zralosti. Dělá nám starost šíření pornografie a komercionalizace těla, k nimž přispívá i perverzní užívání internetu. Je třeba odsoudit situaci lidí, kteří jsou nuceni praktikovat prostituci. V takovéto situaci jsou manželské dvojice často nejisté, váhají a mají těžkosti s nalezením způsobů svého růstu. Mnozí mají tendenci zůstávat v primárních stádiích emočního a sexuálního života. Krize manželů destabilizuje rodinu a kvůli rozlukám a rozvodům může mít řadu důsledků pro dospělé, děti i společnost a oslabovat jedince i společenské vazby. Rovněž demografický pokles, způsobený smýšlením, zaměřeným proti natalitě a prosazovaný světovými politikami reprodukčního zdraví, nejenže vede k situaci, kdy není zajištěna mezigenerační reprodukce, ale také představuje riziko, že časem dojde k ekonomickému zchudnutí a ke ztrátě naděje vkládané do budoucnosti. Taktéž rozvoj biotechnologií měl silný dopad na natalitu.
Výzva pro pastoraci
ČLÁNEK 11. V této situaci církev cítí potřebu vyslovit slovo pravdy a naděje. Je třeba vyjít z přesvědčení, že člověk pochází od Boha, a že tedy reflexe, jež je schopná znovu předkládat velké otázky významu lidského bytí, může nacházet úrodnou půdu v nejhlubších očekáváních lidstva. Velké hodnoty manželství a křesťanské rodiny odpovídají hledání, jímž prochází lidský život i v období poznamenaném individualismem a hédonismem. Je třeba přijímat lidi a jejich konkrétní život, umět pomáhat jejich hledání, povzbuzovat jejich touhu po Bohu a vůli cítit se plně jako součást církve, i když zakusili pád anebo se nacházejí v těch nejpodivnějších situacích. Křesťanské poselství v sobě stále nese skutečnost i dynamiku milosrdenství a pravdy, jež se sbíhají v Kristu.

OTÁZKY

Sociálně-kulturní kontext (č. 5-8)

OTÁZKA č. 1. Jaké iniciativy probíhají a jaké se plánují vzhledem k výzvám, které představují pro rodiny kulturní rozpory (srov. č. 6-7); iniciativy zaměřené na oživení Boží přítomnosti v rodinném životě; orientované na výchovu a na navazování pevných meziosobních vztahů; tendující k prosazování sociální a ekonomické politiky užitečné pro rodinu; iniciativy pro úlevu při těžkostech spojených se starostí o děti, staré lidi a nemocné členy rodiny; iniciativy, které specifičtěji čelí kulturní situaci, v níž se nachází místní církev?

OTÁZKA č. 2. Jaké analytické nástroje se používají a jaké jsou hlavní výsledky (pozitivní i jiné) týkající se antropologicko-kulturní změny (srov. č. 5)? Zaznamenává se mezi výsledky i možnost nacházet společné prvky v rámci kulturního pluralismu?

OTÁZKA č. 3. Jaké jiné způsoby kromě vzetí na vědomí a odsouzení volí církev, aby byla přítomná po boku rodin v extrémních situacích? (srov. čl. 8) Jakými výchovnými strategiemi se jim předchází? Co lze dělat pro podporu a posilu věřících rodin, věrných svému svazku?

OTÁZKA č. 4. Jakou pastorační činností reaguje církev na šíření kulturního relativismu v sekularizované společnosti a na následné odmítání ze strany mnoha lidí modelu rodiny tvořené mužem a ženou spojených manželským poutem a otevřených pro plození?


Důležitost citového života (č. 9-10)

OTÁZKA č. 5. Jakým způsobem a do jakých činností jsou zapojeny křesťanské rodiny, aby svědčily novým generacím o postupu citového dozrávání? (srov. čl. 9-10) Jak by se dalo napomoct formaci vysvěcených služebníků ve vztahu k těmto otázkám? Jací pastorační pracovníci se specifickou kvalifikací jsou nejnaléhavěji potřební?


Výzva pro pastoraci (č. 11)

OTÁZKA č. 6. V jaké proporci a jakými prostředky se řádná pastorace rodin obrací ke vzdáleným? (srov. č. 11) Jaké operativní linie jsou stanoveny pro vzbuzení a ocenění "touhy po rodině" zaseté Stvořitelem do srdce každé lidské osoby a přítomné zvláště u mladých, včetně těch, kdo žijí v rodinné situaci neodpovídající křesťanskému pohledu? S jakým účinkem přijímají tuto misii orientovanou na ně? Jak silná, i v souvislosti s touhou mladých po rodině, je mezi nepokřtěnými přítomnost přirozených manželství?

Počet na reakcí na článek: 0 - reagovat