Výzkum - Švédská studie, 10 let, 1 mil. dětí

Její význam tkví v tom, že po dobu 10 let sledovala vývoj 1 mil. dětí mladších 20 let. Studie se opírala o údaje Švédského národního registru, který pokrývá celou populaci země a obsahuje rozsáhlé sociálně-ekonomické a zdravotní údaje.

Asi 60 000 dětí žilo pouze s matkou a cca 5 500 pouze s otcem. 921 257 sledovaných dětí žilo s oběma rodiči. Do průzkumu byly zahrnuty děti ve věku od 6 do 18 let, polovina z nich byla již při začátku výzkumu v pubertě.

Výzkum zjistil, že u dětí žijících s jedním rodičem se dvakrát častěji než u ostatních rozvíjely psychické nemoci jako různé deprese nebo schizofrenie, sebevraždy či sebevražedné sklony a závislosti na alkoholu. Dívky, žijící s jedním rodičem, se třikrát častěji stávaly narkomankami, chlapci až čtyřikrát častěji než jejich vrstevníci, žijící s oběma rodiči.

Jak však napsaly Washington Times 8. května 2003, na druhé straně studie ukazují, že náboženství pomáhá rodinám zůstat spolu. Informace založená na Národním výzkumu mládeže a náboženství (Univerzita Chapell Hill, Severní Karolina) ukazuje, že děti mezi 12 a 14 lety, které jsou vychovávány v náboženské atmosféře, jsou ve srovnání se svými nenáboženskými vrstevníky mnohem více disponovány k tomu, aby obdivovaly své rodiče, neutíkaly z domu, večeřely s rodinou a vpouštěly rodiče do svých společenských vztahů.

"V řadě ohledů se prokazuje, že nábožensky aktivnější rodiny s ranými adolescenty projevují navenek silnější rodinné vazby," sdělil Christian Smith, vedoucí a spoluautor výzkumu.

Tento čtyřletý projekt, financovaný Nadací Lilly, byl zahájen v srpnu 2001 s cílem prozkoumat roli náboženství a spirituality v životě americké mládeže. Poslední publikace projektu nese název "Náboženská angažovanost rodiny a kvalita rodinných vztahů u mladších adolescentů".